„My bychom potřebovali vlastně jen takovou malou přístavbu.“ Tak nějak začíná mnoho projektů rekonstrukcí, přestaveb stávajících staveb. Výchozím bodem každého takového projektu je zhotovení dokumentace stávajícího stavu – pasportizace stavby. Rozsah dokumentace pasportu stavby je stanoven Vyhláškou O dokumentaci staveb 499/2006 Sb.
1) ZAJIŠTĚNÍ ARCHIVNÍCH PODKLADŮ
3) NAVRŽENÍ A PROVEDENÍ PRŮZKUMŮ
4) TVORBA DOKUMENTACE STÁVAJÍCÍHO STAVU
1) ZAJIŠTĚNÍ ARCHIVNÍCH PODKLADŮ
„Ale nějakou starou dokumentaci máme.“
K většině staveb mladších 150 let nějaká dokumentace existuje. Často ji nemá současný majitel, ale je dohledatelná v archivu stavebního úřadu, případně v okresním archivu. Tato dokumentace v 99% případů neodpovídá skutečnému stavu budovy. Přesto je jedním z důležitých výchozích podkladů pro zpracování pasportu stavby. Lze z ní odvodit informace o pravděpodobně použitých skladbách a konstrukčních materiálech, které nejsou pohledově přístupné. Je např. možné odhalit dozdívky a využít obnovení původních otvorů pro nový návrh. Také určení orientace směru stopních konstrukcí je klíčové. Sesbírání archivních podkladů může nahradit desítky tisíc korun vynaložených na stavebnětechnické průzkumy. Návštěva archivu je tak jedním z prvních bodů, který podnikáme po převzetí zakázky.
V archivu fotografujeme kompletní dochované materiály k budově. To znamená nejen základní stavební výkresy ale také dílčí části předchozích projektu. Např. poslední zpracované požárně bezpečnostní řešení je výchozím podkladem pro projektanta požární bezpečnosti. Z archivních listin je možné se dozvědět o předchozích poruchách stavby a jakým způsobem byly zabezpečeny. Také archivní fotografie stavby mohou pomoci např. při řešení památkově chráněné budovy, kdy nový návrh může navazovat na již nedochované prvky (např. vikýře). Pokud tedy plánujete si archivní dokumentaci obstarat sami, vyfoťte opravdu každý jednotlivý papír, který se v archivu nachází. Kromě Vašeho času a nějakých MB na disku to nebude nic stát a projektant již nebude muset absolvovat návštěvu znovu.
2) ZAMĚŘENÍ STAVBY
„Nemusíte jezdit, já Vám to přece poměřím.“
Zaměření stavby musí mít poměrně vysokou podrobnost, aby z něj bylo možné vytvořit standardní stavební výkresy. Je tedy skutečně nutné zaměřit každý detail a neopomenout výšky, nadpraží, průvlaky, obklady, tloušťky stěn aj. Není to tedy práce pro laika. Jednotlivé naměřené rozměry se nakonec musí „potkat“ a vytvořit půdorys. Právě na toto rozměrové „potkání“ má vliv křivost staveb, která je obecně u starších staveb vyšší. Zaměření stavby musí tuto křivost odhalit aproximovat a stanovit maximální míru odchylky od skutečnosti. Tato míra odchylky je na dokumentaci skutečného stavu uvedena a je třeba s ní počítat v pro další návrh. Jaký postup zaměření stavby zvolit je otázkou zkušenosti a často se kombinuje více postupů.
a) Klasické zaměření laserovým dálkoměrem
Tato metoda je převládající metodou zaměření zejména interiérů staveb, které jsou členité do mnoha místností. Bytové domy, rodinné domy, kancelářské budovy. Provádí se nejčastěji dvojicí projektantů, jeden měří rozměry, druhý údaje zapisuje do zákresu zhotoveného na místě, nebo do starších archivních podkladů. Aby zaměření dosáhlo určité přesnosti, a vyloučili se nahodilé chyby, je nutné aby byl každý rozměr změřen vícekrát. To znamená, že se měří úplně všechny stěny. Stěna je změřena po dílčích rozměrech: – stěna – okno (výška parapetu, výška okna, členění) – stěna – dveře (zárubně, křídlo, výška) – stěna. Dále se pak měří také celkovou délkou, která by v součtu dílčích rozměrů měla být shodná.
Přednost mají celkové rozměry před součtem dílčích, nicméně každá anomálie, která je při tvorbě dokumentace zjištěna by měla být na místě zaměřením znovu ověřena a opravena. Proto změření probíhá nejčastěji nejméně ve dvou etapách, kdy v druhé etapě se zjišťují příčiny faktických nesouladů, které se po prvním zakreslená naměřených údajů objevily. Tj. proč se naměřené rozměry po obkroužení místnosti, stavby „nepotkaly.“ Pro ověřování křivosti se využívá také měření úhlopříček místností.
Nevýhody tohoto procesu jsou zřejmé. Vysoké nároky na přesnost a preciznost provedení zaměření – lidský faktor. Zamření je zdlouhavé – narušení provozu stavby. Doba zaměření interiéru stavby 100 let starého bytového domu o podlahové ploše 1000m2 trvá přibližně 15-20h.
Výstupem je ruční skica prostor se zákresem naměřených vzdáleností.
b) Geodetické zaměření
Geodetické zaměření se používá zejména pro stanovení polohy budovy na parcele vzhledem ke katastru. Dále pro zamření výškových úrovní terénů a prvků inženýrských sítí. Jedná se o klasické polohopisné a výškopisné zamření pozemku v souřadnicích jednotné trigonometrické sítě S-JTSK. Kromě toho je geodetické zamření používáno také pro zaměření fasád objektů, jejich říms a dekorací, výšky střechy, všeho, co by šlo jen obtížně zaměřit laserovým dálkoměrem. V interiéru staveb pak slouží zejména k přesnému výškovému určení úrovní jednotlivých podlaží.
Výstupem zaměření je geodetický digitální 2D výkres (.pdf .dwg) a textový dokument zaměřených bodů (.txt) s jejich polohopisnou a výškovou souřadnicí. Dalšími výstupy mohou být také body umístěné v 3D prostoru a 3D vrstevnice (.dwg).
c) 3D laserové skenování stacionárním skenerem
3D laserové skenování je stále poměrně nová metoda zaměřování staveb. Její využití se dostává do popředí zejména díky komplexním metodám dokumentace staveb formou 3D informačního modelu (BIM). Metoda je založená na snímání velkého množství bodů v minimálním rozestupu za krátkou dobu. Vzniklá data se zobrazují jako tzv. mračno bodů. Jedná se o body, které vznikají odrazem od povrchu snímaných předmětů. Při prohlížení mračna bodů se povrchy všech snímaných prvků jeví jako místa s vysokou koncentrací bodů. Naopak místa pohledově nepřístupná jsou charakterizována absencí bodů. Vzhledem k tomu, že se kromě polohy odrazu snímá také intenzita odrazu, výsledný obraz pak připomíná 3D fotografii. Výhodou této metody je zejména rychlost, malé narušení provozu a přesnost.
Zamření lze využít opakovaně. Může sloužit jak pro zhotovení stavebního pasportu, tak např. později také pro zhotovení pasportu technologického.
Metoda je velmi vhodná pro objekty halového typu, kdy z jednoho stanoviště skeneru je možné zaměřit velkou plochu. Zcela nenahraditelná je pak pro dokumentaci historických staveb. Poskytuje přesné zachycení nepravoúhlých půdorysů, dekorativních detailů, tvaru kleneb, křivosti a deformace konstrukčních prvků aj.
Metoda 3D laserového skenování může být kombinována s fotogrammetrickými metodami např. zaměřování z dronu.
Výstupem metody bývá běžně .LAS (LASer format) nebo LIDAR Point Cloud Data File (.e57) nebo dle dohody s geodetickou kanceláří se může jednat o soubory typu .rcp, rcs aj. Kromě tohoto výstupu nabízí většina kanceláří také nějakou prohlížečku mračna. Prohlížečka připomíná virtuální prohlídku stavby s danými stanovišti, na které je možné se posouvat. Výhodou je také možnost měření vzdáleností.
Metoda laserového skenování je v současnosti v naší společnosti Ateliér Ostrava s.r.o. preferovanou a nejčastěji používanou metodou zaměřování staveb (až 90% projektů rekonstrukcí a přestaveb stávajících budov zaměřujeme touto metodou). Výhodou je zejména :
- garantovaná přesnost následně zpracovaného pasportu,
- snadná verifikace dat v rámci projekční kanceláře i ze strany investora,
- možnost kdykoli později pasport doplnit o zpřesňující údaje např. poloha stávajících svítidel, hydrantů a jiných prvků, které nejsou standardní součástí stavebního pasportu.
Mračno bodů předané geodetickou kanceláří ve formátu .rcp je zobrazeno v projekčním softwaru Autodesk Revit a následně je dle něj s pomocí archivní dokumentace a průzkumů vymodelován informační model stavby včetně z něj odvozené veškeré výkresové dokumentace stávajícího stavu – pasport stavby.
d) Alternativní metody zaměření
Mezi alternativní metody zaměření zde zařazuji metody, které jsou méně přesné jedná se zejména o laserové zamření nestacionárními skenery, které se dynamicky vyvíjí a jejich přesnost se v závislosti na použitém zařízení může výrazně lišit. U nejpřesnějších a nejdražších zařízení je přesnost zamření cca +-2 cm. U zařízení typu nových LiDAR skenerů zabudovaných do těl tabletů se jedná o přesnost v řádu desítek centimetrů. Někde mezi tím se s přesností pohybují 3D kamery jako např. Matterport Pro 2.
Tyto alternativní metody obvykle nejsou pro přesné zaměření stavby vhodné.
Jakou metodu zaměření stavby tedy zvolit ? Jednoznačně doporučujeme zaměření stavby zadávat vždy společně se zpracováním projektové dokumentace pasportu stavby nebo i se zadáním budoucího záměru změny stavby, pokud se změna stavby plánuje. Investor si stanovuje, co by mělo být výsledným výstupem (např. dokumentace dle přílohy č. 14 část 2 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. – pasport stavby ve formátu .pdf, .dwg .ifc) případně speciální požadavky na informace (BIM model). Projekční kancelář je klientovi nápomocna s vyjasněním jeho potřeb na výstupy a následně si sama určí způsob zaměření, jeho rozsah, nutnost provedení průzkumů a vybere vhodnou metodu zpracování projektu, tak aby naplnila požadavky investora.
3) NAVRŽENÍ PROVEDENÍ PRŮZKUMŮ
U staveb, kde neexistují archivní podklady, nebo nejsou dostatečné a není možné vizuálně zjistit skladby konstrukcí, polohy nosných prvků aj. se přistupuje k provedení stavebnětechnických průzkumů. Může se jednat o nejrůznější typy sond odhalující skladby podlah, přítomnost železobetonových věnců, hloubku založení a mnoho dalšího. V závislosti na požadavcích na pasport stavby se k provedení průzkumů může přistoupit i později, např. až na základě potřeb navazujících projektových dokumentací úprav budovy.
4) TVORBA DOKUMENTACE STÁVAJÍCÍHO STAVU
V současnosti jsou pro tvorbu dokumentace stávajícího stavu nejběžněji používány řešení metodou CAD (computer-aided design, česky počítačem podporované projektování) a metodou BIM (Building Information Modeling, česky informační modelování budov). Metoda CAD představuje ve své podstatě zhotovení klasické kreslené 2D dokumentace v digitálním prostředí. Provádíme totéž jako na prkně, zhotovujeme čáry, kružnice, křivky a kóty, šrafujeme plochy, ale vše se děje v počítači. Výstupem je digitální dokumentace .pdf a .dwg.
Oproti tomu metoda informačního modelování staveb je založená na vytvoření modelu stavby v počítači. Nezhotovujeme skutečnou stavbu, nezhotovujeme její model z balzy či papíru, vytváříme digitální model stavby, digitální dvojče. Z digitálního modelu stavby je možné vytvořit nekonečné množství jeho 2D zobrazení přičemž ty klíčové – půdorysné řezy, řezy, pohledy – pak vytváří 2D výkresovou dokumentaci . Výstupem je digitální dokumentace stávajícího stavu stavby .pdf, .dwg, model stavby ve formátu .ifc a případně další exporty 3D geometrie stavby (.fbx). Metoda je přelomová zejména v možnosti navázání informací na jednotlivé 3D reprezentace prvků budovy. Vytváří se tak strukturované informace o stavbě, které je možné použít pro výpisy formou výstupu (.xlsx ) a pro programy zabývající se facility managementem, které využívají přímo model .ifc a v celé řadě další procesů.
Návrh celého procesu pasportizace stavby nebo areálu staveb je komplexní záležitostí. Je to základní stavební kámen celého procesu přeměny, rekonstrukce, výchozí podklad pro správu dat při užívání (BIM a FACILITY MANAGEMENT). „Všechno se dá udělat levněji.“ Ale chyby vzniklé nepřesným a nekvalifikovaným zpracováním pasportu se projeví později a mohou nepříjemně překvapit v nejnákladnější realizační a provozní fázi.
Pokud potřebujete pomoci s pasportizací stavby neváhejte nás kontaktovat na email: atelier@atelier-ostrava.cz nebo využijte náš kontaktní formulář:
